Baptisté patří mezi protestantské křesťanské církve, působící na českém území nepřetržitě více než 120 let. Kořeny baptistického hnutí však sahají až do počátku 17. století, kdy v Anglii roku 1609 vznikl první baptistický sbor. Baptisté se hlásí k duchovnímu, radikálně-reformačnímu proudu tzv. anabaptistů-novokřtěnců. Praktikují odluku církve od státu.

Baptisté spolupracují s jinými církvemi. S drtivou většinou křesťanských církví u nás i ve světě sdílí Apoštolské vyznání víry, věří v trojjediného Boha Otce i Syna i Ducha svatého, Ježíše Krista, Božího Syna, přijímají vírou jako svého osobního Spasitele, který jim odpustil hříchy a dává jim věčný život. Bibli přijímají jako Boží slovo, které je měřítkem víry, učení i života a přivádí člověka k Bohu. V rámci svých možností se snaží umožnit každému, aby se seznámil s Biblí, se základy víry a svobodně se rozhodl, zda chce či nechce se dovědět o Bohu více a osobně se rozhodnout pro cestu víry či nevěřit. Ten, kdo uvěřil v Ježíše Krista jako svého Spasitele, který mu odpustil hříchy a jehož víra je potvrzována jeho soukromým i veřejným životem, bývá v souladu s Biblí pokřtěn ponořením do vody. Takto pokřtěný se může stát členem baptistického sboru. Všechna bohoslužebná shromáždění, nedělní škola pro děti, setkání dorostu a mládeže i další akce jsou však přístupné veřejnosti bez ohledu na členství. Také i vy jste zváni. Baptisté dostali své jméno podle řeckého názvu pro křest – baptisma, to je ponoření; baptistés – křtitel. Místní baptistické sbory jsou v ČR sdruženy do Bratrské jednoty baptistů, která je autonomním členem Evropské baptistické federace a Světového svazu baptistů.